Zajímavosti
Hydrologické poměry obce Lazsko PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Sobota, 10 Listopad 2007 14:45

Hydrologické poměry obce Lazsko

 

             Hrádecký potok  č .h. p. 1 – 08 – 04 –049  pramení  0,5 km západně od obce Milín  v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce

435 m. n. m. Zabírá plochu povodí 87,509 km2  při délce 14,8 km.  Průměrný průtok v ústí je 0,24 m3.s-1. Protéká  a napájí  4 chovné rybníky.Není využitelný pro vodáky a patří mezi mimopstruhové vody. Hrádecký potok je tok VI. řádu.

 

            Hrádecký potok má 3 významné přítoky. Potok má poměrně symetrické povodí s mírnou převahou levostranných přítoků ( koeficient nesouměrnosti k = 0,133 ).Pravostranný

Lazský potok měřící 7,8 km se vlévá  po 5,8 km toku Hrádeckého potoka. Další přítok zprava

Modřejka s 6 km délky se vlévá na 8,1 km říční sítě .Levostranným přítokem je Svojšický potok s 10,3 km délky .Ten se vlévá do Hrádeckého potoka 2,3 km od jeho ústí do Skalice.

 

            Pro kvantitativní hodnocení odtokových poměrů byla využita vodoměrná  stanice ve Varvažově (od roku 1961) s číslem  1 – 08 – 04 – 064hydrologického povodí.. Tento profil uzavírá povodí Skalice při plošné výměře 366,84 km2 . Z hlediska hodnocení toku není zcela ideální , ale je nejbližší vhodnou stanicí . Nadmořská výška vodočtu na této stanici je 380,84 m. n. m.

 

            Říční sí» pérovitého typu má mírnou převahu  levostranného povodí , díky větší ploše povodí Svojšického  potoka. Koeficient tvaru povodí je 0,399 což odpovídá vějířovitému tvaru povodí.

 

            Koeficient vývoje rozvodnice je 1,307 .  Koeficient vývoje toku odpovídá údaji 1,558.

Spád koryta Hrádeckého potoka  je 105 m  při středním sklonu podélného profilu  7 ‰. Odtoková výška  povodí Hrádeckého potoka Ho je 86,49  mm, zatímco povodí Skalice

  Ho 123,79 mm.

 

            Vodoměrná stanice Varvažov 1 – 08 – 04 – 064 se nachází na 3,3 km říční sítě řeky Skalice,  která je levostranným přítokem  Lomnice.  Hodnota specifického odtoku Skalice ke stanici je 3,925 l.s-1.km-2 a  průměrný roční průtok  je 1,44 m3.s-1.Hrádecký potok má průměrný průtok 0,24 m3.s-1 a q rovno 2,743 l.s-1.km-2

 

 

            Největší průtoky  dosahuje Skalice během  jarního tání sněhu ( březen – duben), nejméně vodný je konec léta (srpen – září ).  Procentuelně největší objem průtoku má březen, kdy  odteče  18,16 % ročního odtoku. Naopak  nejméně vodnatý měsíc je srpen s pouhými 3,11 %  ročního odtoku.

 

            Maximální denní naměřený průtok od počátku měření v roce 1961 do současnosti dosáhl hodnoty 7,3  m3.s-1 , což je více než 5 – ti násobné převýšení průtoku průměrného měsíce.Minimální denní naměřený průtok  měl pak hodnotu  0,01 m3.s-1.

 

            V obci Lazsko jsou  jednotlivá sídla primárně zásobena pitnou vodou z vlastních studní. Obecní vodovod , který byl vybudován v roce 1995, je využívaný ve větší části obce spíše jako náhradní zdroj vody v období dlouhotrvajícího letního sucha. Obec má vlastní čističku odpadních vod vybudovanou v letech 1993 až 1995. Ve stejné době byla zbudována i kanalizační sí». Celkové náklady dosáhly částky 8 000 000 Kč. 

 

 

Zdroje:

·        Český hydrometeorologický ústav. 1996. Hydrologické charakteristiky     

         vybraných vodoměrných stanic ČR. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČHMÚ.

·        Vlček,Vl. (ed). Vodní toky a nádrže. 1984. Zeměpisný lexikon ČSR.1. vyd.   

                     Academia: Praha, 316 s.

·        Zídek, J. (ed). 1965. Hydrologické poměry ČSSR. 1. vyd. Díl 1. Praha:

                     HMÚ, 414 s.

·        Zídek, J. (ed). 1967. Hydrologické poměry ČSSR. 1. vyd. Díl 2. Praha:

                    HMÚ, 577 s.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klimatologické poměry

  

            Klima popisovaného území podle užívané klasifikace (Quitt, 1975) lze rozdělit na dvě oblasti. Zatímco pramenná část Hrádeckého potoka leží v mírně teplé oblasti MT 5,  část toku těsně nad ústím Svojšického potoka patří do mírně teplé oblasti MT3 . Srovnání těchto dvou klimatických oblastí neukazuje na příliš veliké rozdíly mezi pramennou částí  a  ústím do Skalice.

 

            Počet dní se srážkami nad  1 mm se pohybuje v rozmezí 100 – 120 dní v roce. Dní se sněhovou přikrývkou je od 60 do 100 v první oblasti a 60 a 80 v oblasti druhé. Srážkový úhrn v zimě se pohybuje od 250 do 300mm. V pramenné části MT 5 bývá 130 – 140 mrazových dnů ,zatímco v druhé části 110 – 130 . Průměrný  počet ledových  dní v roce pak mají stejně 40 - 50 . Průměrný počet letních dnů je také stejný  30 – 40 . Celé povodí má průměrně 140 – 160 dní s teplotou přesahující  10 0C . Rozdílný je srážkový úhrn ve vegetačním období. Oblast MT 5 má 350 – 450 mm ,zatímco oblast MT 7 má 400 – 450 mm .

 

            Průměrné měsíční teploty vzduchu , měsíční úhrny srážek a relativní zastoupení směrů větrů byly zpracovány s využitím údajů z meteorologické stanice Příbram , Březové Hory. Tato stanice se nachází asi 6 kilometrů severně od Lazska. 

 

Aktualizováno Úterý, 08 Prosinec 2009 22:22
 
Hospodářská minulost obce PDF Tisk Email
Napsal uživatel Blanka Chocholová   
Sobota, 10 Listopad 2007 14:44

Hospodářská minulost obce

                                              

            Hospodářská činnost člověka již od středověku byla spjata s využíváním přírodního bohatství krajiny. Lesnatá krajina pomalu ustupovala lidem, kteří získanou plochu obděláváním přeměňovali na zemědělskou půdu. Ve starých kronikách se uvádí, že k lazskému manství patřilo 6 lánů polí a 4 lány lesa (Lazsko 1336-1996,1996). Práce obyvatel souvisela tedy se zemědělstvím,pomocnými pracemi v zemědělství a dřevařskými řemesly. Tyto tradiční práce zaměstnávaly veškeré obyvatelstvo až do 50-tých let 19.století.  

 

            Na počátku 16.století patřil k tvrzi a statku v Lazsku mlýn Hubenov, rybníky a sázky. Své místo zde měly i ovčín, haltýře a malý pivovar. V průběhu dalších let zanikla tvrz a byla přestavěna na obecní sýpku (Lazsko 1336-1996,1996). Někdy po roce 1830 vyhořel mlýn Hubenov, jehož kamení pak posloužilo k stavbě nové silnice do Tochovic. Lepší dopravní propojení získala obec v roce 1877, kdy zde byla dobudována železniční tra». Na této stavbě byly zaměstnány stovky lidí ze širokého okolí.

 

            Blízká hornická Příbram začala výrazněji zaměstnávat lidi ze širšího okolí v polovině 19.století. Toto období znamená v Lazsku pomalou změnu v odvětvích zaměstnanosti. Ze vsi  docházelo několik mužů za prací do stříbrných dolů v Příbrami. Jejich počet se pozvolna zvyšoval s rozkvětem hornictví od 70-tých let 19.století. Muži pracovali v dolech a nebo na povrchu jako pomocný personál. V roce 1892 při velké katastrofě na Březových Horách zahynulo 319 horníků. Mezi nimi byli také 2 občané Lazska (Lazsko 1336-1996,1996).

 

            Největší změna v zemědělství proběhla v roce 1957 (Lazsko 1336-1996,1996).. Tohoto roku bylo založeno JZD, které zabralo pozemky dlouholetých soukromých vlastníků. Navíc se začalo slučovat s mnohem méně výdělečnými družstvy v okolí. Hornictví zaměstnává obyvatele Lazska i ve 20.století.

 

            V katastru obce bylo založeno důlní dílo Kamenná asi 600 metrů severozápadně od obce. Patří k prvním prozkoumaným a založeným v příbramské rudní oblasti (Baštýř,Trantina,Vostarek,2001). Již v roce 1947 byly založeny první průzkumné šachtice a 8.ledna 1949 bylo zahájeno hloubení hlavní jámy závodu Kamenná. Pod vedením Jáchymovskými doly,n.p. Příbram byl v roce 1952 zaznamenán světový rekord v rychloražbě – měsíční postup 693 metrů. 1.června 1952 převzalo 8 horníků státní vyznamenání Řád práce. V roce 1958 se plán ražby plnil již obtížně, avšak byla vyhloubena další průzkumná (slepá) šachtice. Nebyla však nalezena další ekonomicky výhodná ložiska polymetalických ani uranových rud a tak nastal útlum těžební činnosti a odchod horníků na jiné závody. V roce 1962 je zaznamenáno, že se betonují masivní betonové uzávěry nad ohlubněmi šachet.

 

            Další důlní dílo se nachází zhruba 0,5 kilometru severovýchodně od severního výběžku katastrálního území Lazska. Na toto dílo nemají lidé, kteří tu pracovali dobré vzpomínky. Jedná se o důlní dílo spojené s pracovním táborem nuceně nasazených Vojna. Hlubinnou těžbou se zde ve velmi špatných podmínkách dobývaly stříbro-polymetalické rudy s obsahem stříbra, olova, zinku, mědi, cínu, rtuti a barya (Studničná,1984).

 

Na obou důlních dílech našli zaměstnání občané z Lazska. V Kamenné pracovali v dole jako horníci, ale své uplatnění tu našli truhláři, zámečníci, elektrikáři a další zaměstnanci údržby. Několik pracovníků údržby zde zůstalo i po ukončení těžby, nebo» tu vzniklo pracoviště zabývající se zdokonalováním důlní techniky. Důlní dílo a lágr Vojna zaměstnával 2 muže z Lazska na pozici vězeňských dozorců.

 

            Přelom ve skladbě odvětvích zaměstnanosti znamenala 70-tá léta 20.století.V této době odchází většina mladých lidí do Příbrami za prací a za bydlením. Mladí lidé nechtějí a už také nemusí povinně zůstávat zaměstnaní v zemědělství, kde se pracovní doba řídí počasím a nelze ji přesně vymezit na 8 hodin denně. Tento trend se nezměnil v Lazsku do dnes.

 

Zdroje:

·        Lazsko 1336-1996,propagační materiál k oslavám 660 let první zmínky,1996

          Obecní zastupitelstvo Lazsko,

·        Baštýř,J. st..Trantina,V.,Vostarek,J.,2001,Milín – 900 let na Zlaté stezce, Obecní úřad   

         Milín,Milín

·        Studničná,B.,1984,Průzkum polymetalických rud na Příbramsku, jeho výsledky a   

         perspektivy,Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní archiv a  

        Okresní muzeum v Příbrami,Příbram

 

           

 

             

 

              

 
Geomorfologie PDF Tisk Email
Napsal uživatel Blanka Chocholová   
Sobota, 10 Listopad 2007 14:41

Geomorfologie

 

           Uzemí kolem obce  Lazsko se nachází v oblasti styku (Zeměpisný lexikon ČSR,1987) 2 rozdílných  geomorfologických subprovincií.  Na sever a severozápad od obce se rozkládá Třebská pahorkatina jako západní část Příbramské pahorkatiny náležící k Brdské oblasti v Poberounské soustavě. Území na východ, jihovýchod a jih od obce se dělí mezi Březnickou pahorkatinu samotnou a její severní výběžek Milínskou vrchovinu, tedy části Českomoravské soustavy.

                        

                 Příbramská  pahorkatina (VA-5C) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987)  se rozkládá při jihovýchodním okraji a jihozápadní části Brdské vrchoviny. Je to členitá pahorkatina o rozloze 169 km  se střední výškou 494 m a se středním sklonem 3  25´. Tvoří ji kambrické pískovce, slepence a křemence, méně pak proterozoické břidlice. Má erozně denudační reliéf.

 

                  Třebská pahorkatina (VA-5C-a) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987)  je členitou pahorkatinou s plochými vrcholy a krátkými hřebeny. Od vlastního úpatí Brd je oddělena mělkou erozní sníženinou založenou na tektonicky omezeném pruhu proterozoických břidlic. Nejvyšším bodem  je pro obě pahorkatiny Vojna 667m (leží 0,5km SV od katastru obce).

 

                    Březnická pahorkatina (IIA-1B) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987)  tvoří jihozápadní část Benešovské pahorkatiny. Zaujímá území o rozloze 924km  při střední výšce 331,2m. Geologické podloží této pahorkatiny tvoří granitoidy středočeského plutonu a kontaktně metamorfované horniny proterozoického a staropaleozoického stáří. Má silně rozčleněný erozně denudační reliéf, který je tektonicky porušený. Lze zde najít strukturní hřbety a suky, místy zvětráváním a odnosem vzniklé skalní tvary, zbytky neogenních zarovnaných povrchů, ale i hluboce zařízlá údolí Vltavy a jejích přítoků. Nejvyšším bodem je Stráž 638m nacházející se v Bělčické pahorkatině.

 

                       Severní část Březnické pahorkatiny - Milínská vrchovina (IIA-1B-c) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987)  - se rozkládá na granitoidech středočeského plutonu třech typů: okrajového, blatenského a nečínského  s tělesy gaber a gabrodioritu a částečně také na proterozoických metabazitech jílovského pásma. Má také erozně denudační reliéf se strukturními hřbety  a skalními útvary zvětráváním a odnosu. Nejvyššími body  jsou Levín 612m a místně významná Vraneč 608m.

 

               Katastr obce Lazsko (Základní mapa ČR,1994) se svažuje od severu k jihu, což je určeno soustředěním  kot s výškami v rozmezí 552m až 607m v severní oblasti. Nejvýšší bod  je kota 607m. Dalšími významnými vrcholy jsou Panino vrch 572m a Stříbrný  552m. Naopak nejnižší bod  510m se nachází v místě, kde Hrádecký potok opouští  katastr.

 

               

 

Neopomenutelnými geomorfologickými tvary jsou projevy lidské činnosti v oblasti. Můžeme zde nalézt (Základní mapa ČR,1994) náspy, odkopy a průkopy kolem komunikací, rybníky s hrázemi, meliorační strouhy a uměle upravené koryto Hrádeckého potoka. Nejpatrnější antropogenní tvary však jsou haldy vzniklé těžební činností v oblasti severozápadně od obce.

 

Subprovincie

Oblast

Celek

Podcelek

Okrsek

Poberounská

Brdská

Brdská vrchovina

Příbramská pahorkatina

Třebská pahorkatina

Česko-moravská

Středočeská pahorkatina

Benešovská pahorkatina

Březnická pahorkatina

Milínská vrchovina

 

 

 Zdroje:

·        Základní mapa ČR, 1:10 000, listy 22-21-11 a 22-21-06, Český úřad zeměměřičský  

          a katastrální, 1994 Praha.

·        Demek,J.(ed.) aj. 1987,Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny,

           1.vyd.,Praha,Academia ,584 s

 

 
Geologie PDF Tisk Email
Napsal uživatel Blanka Chocholová   
Sobota, 10 Listopad 2007 14:40

Geologie

 

            Na geologické stavbě jihovýchodně od Příbrami se podílejí tři hlavní geologické jednotky ( Černohorský,1984) – jílovské pásmo, jižní okraj Barrandienu, středočeský pluton. Jílovské pásmo proterozoických hornin spilit – keratofyrové formace probíhá v granitoidech středočeského plutonu ve směru severovýchod-jihozápad.

            

            Jižní okraj Barrandienu vystupuje v severní a západní části oblasti. Je tvořen sedimentárními a často kontaktně metamorfovanými horninami proterozoického a kambrického stáří tektonicky porušenými a často přes sebe přesmyknutými. Převažujícími horninovými typy jsou droby, slepence, pískovce, břidlice a jejich metamorfní ekvivalenty (rohovce). Pásmo kontaktních rohovců zasahuje přímo do katastru obce (Strukturní geologická mapa k.ú. Lazsko,2002) a zabírá přibližně 1/4 území na severozápadě katastru Lazska.

 

            Středočeský pluton (Černohorský,1984) je rozsáhlé, silně diferencované hlubinné těleso, které vystoupilo po tektonické zóně středočeského švu. Je variiského stáří, v zásadě kyselé povahy,ale přesto obsahuje bazičtější partie. V katastru Lazska se severovýchodně – jihozápadním směrem táhnou 2 typy. Biotiticko až amfibolicko-biotitický granodiorit až granodiorit hrubozrnný, s četnými tektonickými poruchami v tvorbě žil, který reprezentuje okrajový typ středočeského plutonu, zaujímá 1/2 katastru obce. Blatenský typ středočeského plutonu, tedy středně zrnitý biotitický až amfibolicko-biotitický grandiorit probíhá také v jihozápadním až severovýchodním směru v jihovýchodní části katastru

 

            Okrajový typ plutonu porušují mladší tektonické poruchy vyplněné žilnými horninami – plity, aplitické žuly, pegmatity, porfyrity a lamprofyry.Žíly (Litochleb,1984) vznikly hydrotermální cestou a nachází se v jihozápadní části příbramské rudní oblasti. Jsou to světově unikátní hydrotermální ložiska stříbronosných polymetalických a uranových rud s mimořádnou koncentrací rudných žil do hloubek 1500 metrů i více. Mezi stříbronosnými revíry českých zemí má Příbram se svými ložisky dominantní postavení s polovinou historické produkce stříbra – 3350 tun.

 

            Do katastru obce Lazsko zasahuje důlní dílo Kamenná, založené severozápadně přibližně 600 metrů od obce. Toto dílo patří k jedněm z prvních prozkoumaných a těžených v příbramské oblasti (Baštýř,Trantina,Vostarek,2001). Průzkum a těžba zde probíhala od roku 1947 do roku 1962. Chodby důlního díla Kamenná byly vyraženy v různých směrech pod povrchem, přičemž většina jich směřuje na východoseverovýchod od díla, tedy na sever od Lazska.

 

            Další důlní dílo, které se nachází zhruba 0,5 kilometru na severovýchod od severního výběžku lazského katastru, je nechvalně proslulé důlní dílo a lágr Vojna. V tomto rajónu (Studničná,1984) o rozloze 7 km se již nacházely historické dobývky železných rud a pokračovalo se v hlubinné těžbě stříbro – polymetalických rud s obsahem stříbra, olova, zinku, mědi, cínu, rtu»i a barya.

 

            V zájmovém území proběhla detailní šlichová prospekce (Černohorský,1984) se zaměřením na anomální výskyty zlata a jeho vztah k výskytům scheelitu a kasiteritu. Bohatší snosová oblast 1 a o něco chudší 6 se rozprostírají východně od Lazsko (max. 12 zlatinek). V této oblasti nejsou známy staré důlní práce na zlato. Jako možný zdroj zlata lze uvažovat

 

 

v minulosti těžené Fe-rudy z gossanů křemen-sideritových žil, které mohou obsahovat vtroušené polymetalické rudy s příměsí zlata.

 

 

Zdroje:

·        Strukturní geologická mapa k.ú. Lazsko,1:10000,2002,převzato z materiálů ČSUP  

                     Příbram,1.příbramská (mgr.Ján Krištiak)

·        Baštýř,J.st,Trantina,V.,Vostarek,J.,2001,Milín – 900 let na Zlaté stezce,Obecní            

                     úřad Milín,Milín

·        Černohorský,P.,1984,Detailní šlichová prospekce v oblasti jihovýchodně od     

                      Příbrami, Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní   

                      archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram

·        Litochleb,J.,1984,Geomorfologická charakteristika a geologická stavba Brd a  

                     Podbrdska, Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní   

                     archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram

·        Studničná,B.,1984,Průzkum polymetalických rud na Příbramsku, jeho výsledky a   

                     perspektivy,Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní   

                     archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram

 

 
Geografická poloha PDF Tisk Email
Napsal uživatel Blanka Chocholová   
Sobota, 10 Listopad 2007 14:38

Geografická poloha

 

            Lazsko leží 10 kilometrů jižně od okresního města Příbram, mezi obcemi Milín a Kamenná (Lazsko,1992). Katastr je protažen ve směru sever – jih v délce cca 3,3 kilometru se dvěma výběžky na východ. Náves v obci s kapličkou má zeměpisnou polohu 14° 00‘ 20“ východní délky a 49° 37‘ 27“ severní šířky (Základní mapa ČR 1:10000,1994). Stejný poledník protíná Příbram a Ústí nad Labem. Na přibližně stejné zeměpisné šířce leží Spálené Poříčí a Olomouc.

 

            Severní část katastru Lazska (Základní mapa ČR 1:10000,1994) leží v Třebské pahorkatině, která směrem na jih přechází do nižší Březnické pahorkatiny. Terén je mírně zvlněný a svažuje se k jihu. To podmiňuje rozložení půdního fondu obce – severní třetina je zalesněná, zbytek je zemědělská půda (pole, louky, sady).

 

            Vesnice má liniový charakter a rozkládá se po obou stranách silnice číslo II / 174, která ji komunikačně spojuje s okresním městem (Lazsko ú.p.o.,2000). Obec má vybudovánu téměř kompletní technickou infastrukturu (Lazsko,1992) – elektrifikace, vodovod, kanalizaci s čističkou odpadních vod a v plánu je výstavba přípojky na plynovod v Milíně. V kombinaci s nízkými cenami stavebních parcel se očekává výstavba nových domků a zvýšení počtu obyvatel.

 

 

            Zdroje:

·        Lazsko přihláška do soutěže,,Vesnice roku 1992“,1992,Obecní úřad Lazsko

·        Lazsko územní plán obce 2000,2000,Asa projekt Příbram,Příbram

·        Základní mapa ČR,1:10000,listy 22-21-11 a 22-21-06,1994,Český úřad

          zeměměřičský a katastrální,Praha

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>

Strana 1 z 2