|
Hospodářská minulost obce |
 |
 |
 |
|
Napsal uživatel Blanka Chocholová
|
|
Sobota, 10 Listopad 2007 14:44 |
Hospodářská minulost obce Hospodářská činnost člověka již od středověku byla spjata s využíváním přírodního bohatství krajiny. Lesnatá krajina pomalu ustupovala lidem, kteří získanou plochu obděláváním přeměňovali na zemědělskou půdu. Ve starých kronikách se uvádí, že k lazskému manství patřilo 6 lánů polí a 4 lány lesa (Lazsko 1336-1996,1996). Práce obyvatel souvisela tedy se zemědělstvím,pomocnými pracemi v zemědělství a dřevařskými řemesly. Tyto tradiční práce zaměstnávaly veškeré obyvatelstvo až do 50-tých let 19.století. Na počátku 16.století patřil k tvrzi a statku v Lazsku mlýn Hubenov, rybníky a sázky. Své místo zde měly i ovčín, haltýře a malý pivovar. V průběhu dalších let zanikla tvrz a byla přestavěna na obecní sýpku (Lazsko 1336-1996,1996). Někdy po roce 1830 vyhořel mlýn Hubenov, jehož kamení pak posloužilo k stavbě nové silnice do Tochovic. Lepší dopravní propojení získala obec v roce 1877, kdy zde byla dobudována železniční tra». Na této stavbě byly zaměstnány stovky lidí ze širokého okolí. Blízká hornická Příbram začala výrazněji zaměstnávat lidi ze širšího okolí v polovině 19.století. Toto období znamená v Lazsku pomalou změnu v odvětvích zaměstnanosti. Ze vsi docházelo několik mužů za prací do stříbrných dolů v Příbrami. Jejich počet se pozvolna zvyšoval s rozkvětem hornictví od 70-tých let 19.století. Muži pracovali v dolech a nebo na povrchu jako pomocný personál. V roce 1892 při velké katastrofě na Březových Horách zahynulo 319 horníků. Mezi nimi byli také 2 občané Lazska (Lazsko 1336-1996,1996). Největší změna v zemědělství proběhla v roce 1957 (Lazsko 1336-1996,1996).. Tohoto roku bylo založeno JZD, které zabralo pozemky dlouholetých soukromých vlastníků. Navíc se začalo slučovat s mnohem méně výdělečnými družstvy v okolí. Hornictví zaměstnává obyvatele Lazska i ve 20.století. V katastru obce bylo založeno důlní dílo Kamenná asi 600 metrů severozápadně od obce. Patří k prvním prozkoumaným a založeným v příbramské rudní oblasti (Baštýř,Trantina,Vostarek,2001). Již v roce 1947 byly založeny první průzkumné šachtice a 8.ledna 1949 bylo zahájeno hloubení hlavní jámy závodu Kamenná. Pod vedením Jáchymovskými doly,n.p. Příbram byl v roce 1952 zaznamenán světový rekord v rychloražbě – měsíční postup 693 metrů. 1.června 1952 převzalo 8 horníků státní vyznamenání Řád práce. V roce 1958 se plán ražby plnil již obtížně, avšak byla vyhloubena další průzkumná (slepá) šachtice. Nebyla však nalezena další ekonomicky výhodná ložiska polymetalických ani uranových rud a tak nastal útlum těžební činnosti a odchod horníků na jiné závody. V roce 1962 je zaznamenáno, že se betonují masivní betonové uzávěry nad ohlubněmi šachet. Další důlní dílo se nachází zhruba 0,5 kilometru severovýchodně od severního výběžku katastrálního území Lazska. Na toto dílo nemají lidé, kteří tu pracovali dobré vzpomínky. Jedná se o důlní dílo spojené s pracovním táborem nuceně nasazených Vojna. Hlubinnou těžbou se zde ve velmi špatných podmínkách dobývaly stříbro-polymetalické rudy s obsahem stříbra, olova, zinku, mědi, cínu, rtuti a barya (Studničná,1984). Na obou důlních dílech našli zaměstnání občané z Lazska. V Kamenné pracovali v dole jako horníci, ale své uplatnění tu našli truhláři, zámečníci, elektrikáři a další zaměstnanci údržby. Několik pracovníků údržby zde zůstalo i po ukončení těžby, nebo» tu vzniklo pracoviště zabývající se zdokonalováním důlní techniky. Důlní dílo a lágr Vojna zaměstnával 2 muže z Lazska na pozici vězeňských dozorců. Přelom ve skladbě odvětvích zaměstnanosti znamenala 70-tá léta 20.století.V této době odchází většina mladých lidí do Příbrami za prací a za bydlením. Mladí lidé nechtějí a už také nemusí povinně zůstávat zaměstnaní v zemědělství, kde se pracovní doba řídí počasím a nelze ji přesně vymezit na 8 hodin denně. Tento trend se nezměnil v Lazsku do dnes. Zdroje: · Lazsko 1336-1996,propagační materiál k oslavám 660 let první zmínky,1996 Obecní zastupitelstvo Lazsko, · Baštýř,J. st..Trantina,V.,Vostarek,J.,2001,Milín – 900 let na Zlaté stezce, Obecní úřad Milín,Milín · Studničná,B.,1984,Průzkum polymetalických rud na Příbramsku, jeho výsledky a perspektivy,Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram |
|
Napsal uživatel Blanka Chocholová
|
|
Sobota, 10 Listopad 2007 14:41 |
|
Geomorfologie Uzemí kolem obce Lazsko se nachází v oblasti styku (Zeměpisný lexikon ČSR,1987) 2 rozdílných geomorfologických subprovincií. Na sever a severozápad od obce se rozkládá Třebská pahorkatina jako západní část Příbramské pahorkatiny náležící k Brdské oblasti v Poberounské soustavě. Území na východ, jihovýchod a jih od obce se dělí mezi Březnickou pahorkatinu samotnou a její severní výběžek Milínskou vrchovinu, tedy části Českomoravské soustavy. Příbramská pahorkatina (VA-5C) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987) se rozkládá při jihovýchodním okraji a jihozápadní části Brdské vrchoviny. Je to členitá pahorkatina o rozloze 169 km se střední výškou 494 m a se středním sklonem 3 25´. Tvoří ji kambrické pískovce, slepence a křemence, méně pak proterozoické břidlice. Má erozně denudační reliéf. Třebská pahorkatina (VA-5C-a) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987) je členitou pahorkatinou s plochými vrcholy a krátkými hřebeny. Od vlastního úpatí Brd je oddělena mělkou erozní sníženinou založenou na tektonicky omezeném pruhu proterozoických břidlic. Nejvyšším bodem je pro obě pahorkatiny Vojna 667m (leží 0,5km SV od katastru obce). Březnická pahorkatina (IIA-1B) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987) tvoří jihozápadní část Benešovské pahorkatiny. Zaujímá území o rozloze 924km při střední výšce 331,2m. Geologické podloží této pahorkatiny tvoří granitoidy středočeského plutonu a kontaktně metamorfované horniny proterozoického a staropaleozoického stáří. Má silně rozčleněný erozně denudační reliéf, který je tektonicky porušený. Lze zde najít strukturní hřbety a suky, místy zvětráváním a odnosem vzniklé skalní tvary, zbytky neogenních zarovnaných povrchů, ale i hluboce zařízlá údolí Vltavy a jejích přítoků. Nejvyšším bodem je Stráž 638m nacházející se v Bělčické pahorkatině. Severní část Březnické pahorkatiny - Milínská vrchovina (IIA-1B-c) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987) - se rozkládá na granitoidech středočeského plutonu třech typů: okrajového, blatenského a nečínského s tělesy gaber a gabrodioritu a částečně také na proterozoických metabazitech jílovského pásma. Má také erozně denudační reliéf se strukturními hřbety a skalními útvary zvětráváním a odnosu. Nejvyššími body jsou Levín 612m a místně významná Vraneč 608m. Katastr obce Lazsko (Základní mapa ČR,1994) se svažuje od severu k jihu, což je určeno soustředěním kot s výškami v rozmezí 552m až 607m v severní oblasti. Nejvýšší bod je kota 607m. Dalšími významnými vrcholy jsou Panino vrch 572m a Stříbrný 552m. Naopak nejnižší bod 510m se nachází v místě, kde Hrádecký potok opouští katastr. Neopomenutelnými geomorfologickými tvary jsou projevy lidské činnosti v oblasti. Můžeme zde nalézt (Základní mapa ČR,1994) náspy, odkopy a průkopy kolem komunikací, rybníky s hrázemi, meliorační strouhy a uměle upravené koryto Hrádeckého potoka. Nejpatrnější antropogenní tvary však jsou haldy vzniklé těžební činností v oblasti severozápadně od obce. | Subprovincie | Oblast | Celek | Podcelek | Okrsek | | Poberounská | Brdská | Brdská vrchovina | Příbramská pahorkatina | Třebská pahorkatina | | Česko-moravská | Středočeská pahorkatina | Benešovská pahorkatina | Březnická pahorkatina | Milínská vrchovina | Zdroje: · Základní mapa ČR, 1:10 000, listy 22-21-11 a 22-21-06, Český úřad zeměměřičský a katastrální, 1994 Praha. · Demek,J.(ed.) aj. 1987,Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, 1.vyd.,Praha,Academia ,584 s |
|
|
Napsal uživatel Blanka Chocholová
|
|
Sobota, 10 Listopad 2007 14:40 |
Geologie Na geologické stavbě jihovýchodně od Příbrami se podílejí tři hlavní geologické jednotky ( Černohorský,1984) – jílovské pásmo, jižní okraj Barrandienu, středočeský pluton. Jílovské pásmo proterozoických hornin spilit – keratofyrové formace probíhá v granitoidech středočeského plutonu ve směru severovýchod-jihozápad. Jižní okraj Barrandienu vystupuje v severní a západní části oblasti. Je tvořen sedimentárními a často kontaktně metamorfovanými horninami proterozoického a kambrického stáří tektonicky porušenými a často přes sebe přesmyknutými. Převažujícími horninovými typy jsou droby, slepence, pískovce, břidlice a jejich metamorfní ekvivalenty (rohovce). Pásmo kontaktních rohovců zasahuje přímo do katastru obce (Strukturní geologická mapa k.ú. Lazsko,2002) a zabírá přibližně 1/4 území na severozápadě katastru Lazska. Středočeský pluton (Černohorský,1984) je rozsáhlé, silně diferencované hlubinné těleso, které vystoupilo po tektonické zóně středočeského švu. Je variiského stáří, v zásadě kyselé povahy,ale přesto obsahuje bazičtější partie. V katastru Lazska se severovýchodně – jihozápadním směrem táhnou 2 typy. Biotiticko až amfibolicko-biotitický granodiorit až granodiorit hrubozrnný, s četnými tektonickými poruchami v tvorbě žil, který reprezentuje okrajový typ středočeského plutonu, zaujímá 1/2 katastru obce. Blatenský typ středočeského plutonu, tedy středně zrnitý biotitický až amfibolicko-biotitický grandiorit probíhá také v jihozápadním až severovýchodním směru v jihovýchodní části katastru Okrajový typ plutonu porušují mladší tektonické poruchy vyplněné žilnými horninami – plity, aplitické žuly, pegmatity, porfyrity a lamprofyry.Žíly (Litochleb,1984) vznikly hydrotermální cestou a nachází se v jihozápadní části příbramské rudní oblasti. Jsou to světově unikátní hydrotermální ložiska stříbronosných polymetalických a uranových rud s mimořádnou koncentrací rudných žil do hloubek 1500 metrů i více. Mezi stříbronosnými revíry českých zemí má Příbram se svými ložisky dominantní postavení s polovinou historické produkce stříbra – 3350 tun. Do katastru obce Lazsko zasahuje důlní dílo Kamenná, založené severozápadně přibližně 600 metrů od obce. Toto dílo patří k jedněm z prvních prozkoumaných a těžených v příbramské oblasti (Baštýř,Trantina,Vostarek,2001). Průzkum a těžba zde probíhala od roku 1947 do roku 1962. Chodby důlního díla Kamenná byly vyraženy v různých směrech pod povrchem, přičemž většina jich směřuje na východoseverovýchod od díla, tedy na sever od Lazska. Další důlní dílo, které se nachází zhruba 0,5 kilometru na severovýchod od severního výběžku lazského katastru, je nechvalně proslulé důlní dílo a lágr Vojna. V tomto rajónu (Studničná,1984) o rozloze 7 km se již nacházely historické dobývky železných rud a pokračovalo se v hlubinné těžbě stříbro – polymetalických rud s obsahem stříbra, olova, zinku, mědi, cínu, rtu»i a barya. V zájmovém území proběhla detailní šlichová prospekce (Černohorský,1984) se zaměřením na anomální výskyty zlata a jeho vztah k výskytům scheelitu a kasiteritu. Bohatší snosová oblast 1 a o něco chudší 6 se rozprostírají východně od Lazsko (max. 12 zlatinek). V této oblasti nejsou známy staré důlní práce na zlato. Jako možný zdroj zlata lze uvažovat v minulosti těžené Fe-rudy z gossanů křemen-sideritových žil, které mohou obsahovat vtroušené polymetalické rudy s příměsí zlata. Zdroje: · Strukturní geologická mapa k.ú. Lazsko,1:10000,2002,převzato z materiálů ČSUP Příbram,1.příbramská (mgr.Ján Krištiak) · Baštýř,J.st,Trantina,V.,Vostarek,J.,2001,Milín – 900 let na Zlaté stezce,Obecní úřad Milín,Milín · Černohorský,P.,1984,Detailní šlichová prospekce v oblasti jihovýchodně od Příbrami, Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram · Litochleb,J.,1984,Geomorfologická charakteristika a geologická stavba Brd a Podbrdska, Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram · Studničná,B.,1984,Průzkum polymetalických rud na Příbramsku, jeho výsledky a perspektivy,Vlastivědný sborník Podbrdska,svazek 26 geologické číslo,Okresní archiv a Okresní muzeum v Příbrami,Příbram |
|
Napsal uživatel Blanka Chocholová
|
|
Sobota, 10 Listopad 2007 14:38 |
Geografická poloha Lazsko leží 10 kilometrů jižně od okresního města Příbram, mezi obcemi Milín a Kamenná (Lazsko,1992). Katastr je protažen ve směru sever – jih v délce cca 3,3 kilometru se dvěma výběžky na východ. Náves v obci s kapličkou má zeměpisnou polohu 14° 00‘ 20“ východní délky a 49° 37‘ 27“ severní šířky (Základní mapa ČR 1:10000,1994). Stejný poledník protíná Příbram a Ústí nad Labem. Na přibližně stejné zeměpisné šířce leží Spálené Poříčí a Olomouc. Severní část katastru Lazska (Základní mapa ČR 1:10000,1994) leží v Třebské pahorkatině, která směrem na jih přechází do nižší Březnické pahorkatiny. Terén je mírně zvlněný a svažuje se k jihu. To podmiňuje rozložení půdního fondu obce – severní třetina je zalesněná, zbytek je zemědělská půda (pole, louky, sady). Vesnice má liniový charakter a rozkládá se po obou stranách silnice číslo II / 174, která ji komunikačně spojuje s okresním městem (Lazsko ú.p.o.,2000). Obec má vybudovánu téměř kompletní technickou infastrukturu (Lazsko,1992) – elektrifikace, vodovod, kanalizaci s čističkou odpadních vod a v plánu je výstavba přípojky na plynovod v Milíně. V kombinaci s nízkými cenami stavebních parcel se očekává výstavba nových domků a zvýšení počtu obyvatel. Zdroje: · Lazsko přihláška do soutěže,,Vesnice roku 1992“,1992,Obecní úřad Lazsko · Lazsko územní plán obce 2000,2000,Asa projekt Příbram,Příbram · Základní mapa ČR,1:10000,listy 22-21-11 a 22-21-06,1994,Český úřad zeměměřičský a katastrální,Praha |
|
